BYSTRÉ

Stará obec na odbočce Trstenické stezky s poplužním dvorem a tvrzí. Roku 1368 povýšena na město, které dostalo do znaku červený štít, na němž lovec v modrém kabátci doráží na okraji lesa medvěda. Po husitských válkách získalo město řadu privilegií a práv. Za třicetileté války vydrancováno Švédy. Od 17. stol. opět vzkvétalo, přibývalo živností a řemesel, rozšířilo se i formanství. Roku 1940 zde vznikla první prádelna angorské vlny ve střední Evropě. Městská památková zóna. Radnice s cibulovitou vížkou z r. 1560 přestavěná barokně na poč. 18. stol. Uvnitř uloženo rychtářské právo z

r. 1641, stará pečeť a smolná kniha zápisu hrdelního soudu z let 1625-1751. Trojkřídlý jednopatrový renesanční zámek postaven na návrší Frišberk, později rozšířený. Arkády v přízemí na hranolových sloupech, v patře částečně zazděny, v sev. křídle sgrafitová diamantová výzdoba. Dnes ústav soc. péče a zákl. škola speciální. K zámku přiléhá anglický park z 19. stol. s cizokrajnými dřevinami. Park volně přístupný (od našeho penzionu vzdálen cca 100 m). Původně gotický poutní kostel sv. Jana Křtitele, připomínaný již r. 1350, byl r. 1722 barokně  přestavěn na jednolodní s věncem kaplí a s dvojvěžovým průčelím. Z pův. stavby zachována sev. věž. V interiéru obrazy z pol. 18. stol., gotická křtitelnice a hrobka majitelů bysterského panství. Raně barokní fara z r. 1692. Před kostelem socha P. Marie z r. 1725. Dům čp. 32 z pol. 19. stol. v lidovém empíru se štukovou výzdobou. Roubené chalupy. V Bystrém byla provdána dcera básníka Jaroslava Vrchlického Milada. Svůj vztah k obci vyjádřil J. Vrchlický v „Baladě bysterské" ze sbírky „Zaváté stezky". Tereza Nováková zde sbírala materiál ke svým románům „Drašar" a „Na Librově gruntě". Psala i o zdejších zajímavých lidových písmácích a o tzv. informátorech (kominíkovi Č. Vedřelovi. vlastním jménem Federselovi aj.). V okolí opuštěné vápencově lomy s náznaky krasových jevů. Skála u Bystrého: geologická lokalita, částečně vytěžené skalní útvary.