Bystré

Kdysi stará obec na odbočce Trstenické stezky s poplužním dvorem a tvrzí. Roku 1368 povýšena na město Bystré, které dostalo do znaku červený štít, na němž lovec v modrém kabátci doráží na okraji lesa medvěda.

Po husitských válkách získalo město Bystré řadu privilegií a práv. Za třicetileté války vydrancováno Švédy. Od 17. stol. opět vzkvétalo, přibývalo živností a řemesel, rozšířilo se i formanství. Roku 1940 zde vznikla první prádelna angorské vlny ve střední Evropě.

Městská památková zóna v Bystrém

Radnice s cibulovitou vížkou z r. 1560 přestavěná barokně na poč. 18. stol. Uvnitř uloženo rychtářské právo zr. 1641, stará pečeť a smolná kniha zápisu hrdelního soudu z let 1625-1751.

Trojkřídlý jednopatrový renesanční zámek Bystré postaven na návrší Frišberk, později rozšířený. Arkády v přízemí na hranolových sloupech, v patře částečně zazděny, v sev. křídle sgrafitová diamantová výzdoba. Dnes ústav soc. péče a zákl. škola speciální. K zámku přiléhá anglický park z 19. stol. s cizokrajnými dřevinami. Zámecký park volně přístupný (od našeho penzionu vzdálen cca 100 m).

Původně gotický poutní kostel sv. Jana Křtitele v Bystrém, připomínaný již r. 1350, byl r. 1722 barokně  přestavěn na jednolodní s věncem kaplí a s dvojvěžovým průčelím. Z pův. stavby zachována sev. věž. V interiéru obrazy z pol. 18. stol., gotická křtitelnice a hrobka majitelů bysterského panství. Raně barokní fara z r. 1692. Před kostelem v Bystrém socha P. Marie z r. 1725.

Dům čp. 32 z pol. 19. stol. v lidovém empíru se štukovou výzdobou. Roubené chalupy.

V Bystrém byla provdána dcera básníka Jaroslava Vrchlického Milada. Svůj vztah k tehdejší obci Bystré vyjádřil J. Vrchlický v "Baladě bysterské" ze sbírky "Zaváté stezky".

Tereza Nováková v Bystrém sbírala materiál ke svým románům "Drašar" a "Na Librově gruntě". Psala i o zdejších zajímavých lidových písmácích a o tzv. informátorech (kominíkovi Č. Vedřelovi vlastním jménem Federselovi aj.).